Jede chlápek autem a najednou...

„Žahla mne vaše včela!” rozčiluje se soused na včelaře.
„Která - ukažte - hned jí vyhubuju!”

Malý Jarda se před sloní klecí ptá: „Dědo, co je to za zvíře?”
„Počkej chvilku, vezmu si brýle.”

Mravenec na pláži vyleze nudistce na prso: „Chlapi, zdolal jsem Mount Everest!”

Leží mravenec na tanku, pomalu se probouzí po opici, kouká a praví: „Teda vždycky, když se takhle ožeru, dotáhnu domů nějakou píčovinu.”

„Mohou ryby spát?” ptá se Jenda Petra.
„Samozřejmě! Kdo myslíš, že vymyslel vodní lůžka?”

Správce přírodního parku v Britské Kolumbii dává instrukce návštěvníkům: „Je možné, že narazíte na medvěda grizzlyho. Protože se však většinou vyhýbá kontaktu s lidmi, tak byste si měli na baťoh přivázat zvonečky. Jejich zvuk varuje medvědy a ti tak budou mít dost času, aby zmizeli. Pokud ale někde uvidíte medvědí trus, ihned takové místo opusťte.”
Jeden z návštěvníků se zeptá: „A jak poznáme medvědí trus?”
Správce na to odpoví: „Velice jednoduše, je v něm spousta zvonečků.”

Je doba honů. V příkopě sedí zajíček, má ovázanou packu a usedavě naříká. Přihopká k němu druhý a soucitně praví: „Copak, hony, hony?”
První zafňuká: „Hony.”
„Mysliveček, mysliveček?”
„Mysliveček.”
„Střelil, střelil?”
„Ne, šlápl.”

Jede beruška šalinou a revizor se ptá: „Beruško, máte jízdenku?”
Beruška jízdenku nemá, tak ji dají před soud a soudce se jí ptá: „Beruško, máte jízdenku?”
Beruška ji nemá. Dají ji do vězení a policista se jí ptá: „Beruško, máte jízdenku?”
Beruška ji nemá. Useknou jí hlavu, vyletí její duch a říká: „Beruška nemá jízdenku, beruška má šalinkartu!”

Povídají si dva hlemýždi: „Člověče, jak ty to děláš, že tak dlouho žiješ? Bydlíš hned u silnice a ještě tě nic nepřejelo. Mého otce přejelo auto, když mu byly tři měsíce a pět dní.”
„No, na to musíš chytře,” povídá druhý. „Vždycky musíš nechat přejet jedno auto, pak utíkat co nejpřesněj doprostřed pruhu, v noci se musíš řídit podle světel, no a až přejede, tak pokračuj!”
„Já si to pořád nedokážu představit v praxi, zítra mi to ukážeš,” odpoví první.
Druhý den večer vidí hlemýžď z dálky dvě světla, napochoduje doprostřed, auto se blíží, a křup! Hlemýžď se z posledních sil zvedne a povídá: „Á velorex, to už jsem dlouho neviděl.”

„Kouše ten pes?” ptá se známý majitele zvířete.
„Ne.”
„Škoda, chtěl jsem mu dát klobásku!”